Litva spolu s Polskem se rozhodla zaminovat hranici s Ruskem

26. 3. 2025

Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko se již dříve rozhodly odstoupit od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min na pozadí rostoucí vojenské hrozby ze strany Ruska. Země zaminuje hranici s Kaliningradskou oblastí a s Běloruskem, protože jeho vedení je zcela podřízeno ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Polsko plánuje vyrobit až milion min jako součást programu Východní štít zaměřeného na posílení východních hranic. Projekt dále počítá s 800 km příkopů, instalací opevnění, plotů a vytvořením kamerového systému.

Podobná opatření, stejně jako instalace 1 000 betonových bunkrů a umístění muničních skladů, navrhuje Baltská obranná linie, jejímž účelem je "odstrašit a bránit se proti vojenské hrozbě". V prosinci předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila, že šest evropských zemí sousedících s Ruskem a Běloruskem obdrží 170 milionů eur na ochranu svých hranic. 52 milionů eur bylo přiděleno Polsku, dalších 50 milionů Finsku. Litva obdržela 15,4 milionu eur, Lotyšsko 17 milionů a Estonsko 19,4 milionu eur. Také 15,4 milionu eur bylo poskytnuto Norsku. Všechny země jsou členy NATO.

V roce 2024 vysocí vojenští představitelé z více než 10 zemí Severoatlantické aliance označili ruskou agresi proti zemím bloku za reálný scénář pro blízkou budoucnost. Na tomto pozadí začala nová americká administrativa uvažovat o snížení účasti USA v NATO. Trump také řekl, že nechce poskytovat vojenskou pomoc v případě konfliktu těm zemím, které na obranu vydávají méně, než je cíl NATO ve výši 2 % HDP.

Evropa se obává, že Spojené státy zcela opustí blok, a již se na takový scénář připravuje. V březnu EU schválila plán v hodnotě 800 miliard eur na přezbrojení a modernizaci ozbrojených sil v regionu.

Zdroj v litevštině: ZDE