„Nechtěl jsem, aby kolem toho bylo až takové haló. Ale v Dánsku se to rozjelo a lidi to zaujalo,“ líčí chlapík, který se o svět kolem sebe zajímá trochu víc, než je u fotbalistů obvyklé.
„Trochu mě mrzí, že z Česka jsem měl spíš negativní ohlasy. Přijde mi, že když u nás na něco máme pozitivní názor, často ho nezmíníme. Tím dáváme větší prostor těm, kteří rádi kritizují. V Dánsku si lidi spíš řeknou: O. K., snaží se dělat něco prospěšného, proč ho kritizovat?“
V Česku jste to nejvíc schytal, když jste sám zmínil, že vám na noční silnici šlo o život. Riskoval jste?
Trochu. Tak to je. Když pojedete na lyžích mimo sjezdovku, taky je určitá šance, že utrhnete lavinu. Já běhal mezi auty, jezdí tam sedmdesátkou, pár žab jsem sbíral uprostřed silnice, někdy jsem se snažil řidiče i zpomalit. Trochu riskantní to bylo. Ale cítil jsem, že dělám potřebnou věc.
Nechci vůbec kritizovat, Česko miluju, ale vidím, že v Dánsku jsou ve spoustě ohledech o pět kroků dál. V Česku máme pořád početný tábor popíračů, vědecké důkazy jsou přitom jasné.
