„Že bych měla být jednička, mi ani nepřijde,“ usmála se dvacetiletá Nosková, která je 32. hráčkou světového žebříčku. „Necítím se jinak, než když jsem byla v týmu náhradnice. Teď jsem první, ale nevnímám nějaké velké rozdíly. Všichni jsme v týmu na jedné čáře. Aspoň tak to cítím. Ať bude hrát kdokoliv, budeme se podporovat.“
Jaké jsou vaše první dojmy z kurtu?
Je úplně nový, ještě není obehraný, ale každým tréninkem se zrychlí. Zatím je tak akorát, ale v zápase to bude trochu něco jiného.
První trénink jste absolvovala s Terezou Valentovou. Protáhly jste ho proto, že jste chtěla dát nové hráčce v týmu do těla?
Bylo to kvůli nováčkovi, co si budeme povídat (usmála se). Ale ne, chtěla jsem si zahrát trochu více, protože v sobotu jsem měla volný den.
Co říkáte tomu, že spousta českých tenistek se zejména kvůli zdravotním problémům omluvila?
Je to mrzuté, holkám to nepřeju. Zranění v polovině sezony, nebo kdy už je rozjetá, není dobré. Přeji jim brzké uzdravení a doufám, že to zvládneme i bez nich.
Takže cíl vyhrát skupinu a postoupit na finálový turnaj v čínském Šen-čenu je jasný?
Jiný než vyhrát nikdy není. Vždy se tým trochu mění, takže si musíme všichni na sebe zase zvyknout. Uvidíme. Ještě je dost času.
Jste připravena odehrát i čtyřhru?
No, jsem. Jsem ale připravená hlavně na singla, vše další se potom vyřeší.
Narodila jste se ve Vsetíně, jste z nedalekého Valašska. Čekáte velkou podporu svých příznivců?
Všichni známí se mi začali ozývat už před několika týdny, takže očekávám, že jich dorazí více než dost. Ale doufám, že se přijdou podívat i fanoušci z ostatních krajů.
Ve čtvrtek nastoupíte proti Brazílii a vás zřejmě čeká jejich jednička Beatriz Haddadová Maiaová.
S Beatriz jsme odehrály jeden zápas, v Tallinnu před několika roky (Nosková v září 2022 prohrála 1:6, 5:7). Od té doby se toho hodně změnilo. Čeká nás jiná soutěž, jiné podmínky.
Změnilo se to ve váš prospěch?
Uvidíme. Nevím (směje se).
Chystá se nečekaný návrat? Pála chce v Ostravě i Šafářovou: Pomohla by nám |
Co se vám vybaví, když se řekne Ostrava?
Nejvíce jsem tady hrála asi v mladších žačkách, možná v babytenise, ale dostala jsem se také do turnaje WTA, který tady byl před několika lety, když ho Bára Krejčíková vyhrála (v roce 2022). Nejvíc si vzpomínám, že jsem mohla hrát debla s Lucií Hradeckou, takže to bylo fajn.
Jako dvanáctiletá jste v Ostravě hrála i mistrovství republiky žen. Vzpomínáte?
Pamatuji si, bylo to na antuce. Dostala jsem divokou kartu a v prvním kole jsem narazila na nejvýše nasazenou Nikolu Tomanovou. Vyhrála jsem set, takže to pro mě tehdy bylo velké.
Takže se dá říct, že i z Ostravy jste se ve své kariéře trochu odpíchla?
(Směje se) Jo, od té doby jsem nějaký ten krok dopředu udělala. Je fajn na ty roky zavzpomínat.
S tenisem jste začínala v klubu Na Dolině v Trojanovicích. Jezdíte se tam ještě podívat?
Dlouho jsem tam nebyla, ale myslím si, že se toho moc nezměnilo, což je hezké, protože to je takový malý krásný valašský klub. Někdy se tam určitě zajedu podívat.
Vídáte se ještě s Melanií Molitorovou, maminkou někdejší světové tenisové jedničky Martiny Hingisové, která vás dříve trénovala?
Žije už nějakou dobu ve Švýcarsku, ale jsme v kontaktu. Mám ji ráda, je to fajn trenérka, fajn paní, takže vždycky, když mi po nějakém dobrém zápase napíše, jsem ráda.