Období po porodu se někdy označuje za čtvrtý trimestr těhotenství, což svádí k představě, že se organismus novopečené maminky vrátí do normálu během čtvrt roku. Velmi rozsáhlá a důkladná studie izraelských vědců publikovaná ve vědeckém časopise Science Advances ale ukázala, že tomu tak není.
Tým vedený Urim Alonem z Weizmannova vědeckého institutu v Rechovotu k ní využil 43 milionů měření provedených 76 různými zdravotními testy u 300 tisíc matek ve věku od 20 do 35 let. Analýzy postihly např. hladiny cholesterolu v krvi, počty červených krvinek, ukazatele zánětlivých procesů, látky prozrazující stav imunitního systému, jater, ledvin a celkového metabolismu.
Ženy byly sledovány před otěhotněním, během těhotenství a po porodu celkem po dobu 140 týdnů. Zdravotní vyšetření začínala obvykle 4,5 měsíce před otěhotněním a končila až 18,5 měsíců po porodu.
Potvrdilo se, že těhotenství patří k nejnáročnějším životním etapám. Nastávající maminky mají dlouhodobě zvýšenou spotřebu energie na pokrytí základních životních funkcí, jako je dýchání nebo tep srdce, a to na více než dvojnásobek toho, co potřebovaly před těhotenstvím. Přitom ani trénovaný sportovec nemůže natrvalo zvýšit výdej energie na víc než 2,5násobek své základní spotřeby. Je to dáno kapacitou trávicího traktu při zpracování potravy a její proměně na energii.
Normální netrénovaný smrtelník se dlouhodobě k dvojnásobnému výdeji energie ani nepřiblíží. Organismus těhotné ženy to však zvládá podobně jako tělo extrémního vytrvalce. Tak, jako se sportovci připravují na špičkové vytrvalecké výkony tréninkem, přizpůsobují se i budoucí matky postupně narůstající zátěži organismu. Zvýšená potřeba kyslíku si vyžádá navýšení výkonu srdce a také zvětšení celkového objemu krve kolující tělem o 50 %.
Více práce odvádějí také ledviny. Významně se mění funkce imunitního systému, který musí tolerovat vyvíjející se embryo a plod, protože potomek nese i dědičnou informaci otce a imunitní systém matky by ho za jiných okolností vnímal jako cizorodý element. Mění se i metabolismus. V těhotenství například ochabuje reakce těla na inzulín a stoupá produkce energeticky vydatných tuků.
Nároky těhotenství se promítají do zdravotního stavu nastávajících maminek a ty čelí hrozbě zdravotních komplikací, jako je těhotenská cukrovka, anémie nebo psychické deprese. Alon a jeho spolupracovníci kromě jiného prokázali, že na základě výsledků krevních testů lze některé z těchto problémů předvídat ještě před otěhotněním.
