V polovině dubna podepsala Asociace televizních organizací (ATO) s firmou ResSolution Group smlouvu na mobilní měření sledovanosti. Základem řešení s názvem ReDAM je aplikace v mobilních telefonech, která vyhodnocuje, jestli v dosahu mobilu není slyšet zvuková stopa měřeného televizního kanálu.
O chystané technologii se na pravidelném zasedání dozvěděli také členové Rady České televize. Některé z nich zaskočil princip měření. Od vedení potom žádali podrobnosti a ujištění, že aplikace nebude kvůli měření sledovanosti narušovat soukromí.
Zástupci ResSolution v rozhovoru pro Lupu uklidňují, že ReDAM nebude nikoho odposlouchávat, ani sledovat hovory, ani stahovat data z telefonu. Jak vysvětluje ředitel nového měření Jakub Fulín, aplikace jen potřebuje porovnat zvukový otisk s televizním vysíláním. A ředitel firmy Tomáš Hynčica dodává, že z takového otisku není možné rekonstruovat nahrávku. Metodiku a technologii prověřili specialisté z Francie a Velké Británie.
Co všechno obnáší smlouva s Asociací televizních organizací na roky 2025–2030?
Jakub Fulín: Uzavřeli jsme smlouvu na měření sledovanosti televize pomocí mobilní aplikace. Sledujeme, zda je respondent a jeho telefon v dosahu televizního vysílání měřených stanic, a to jak doma, tak i mimo domov. V tom je výhoda mobilního měření oproti klasickému peoplemetrovému projektu. Doplní stávající elektronické měření sledovanosti o data z míst, kde dosud sledovanost nebyla měřena.
Kolik lidí bude mít aplikaci ve svém telefonu?
Jakub Fulín: V tuto chvíli plánujeme, že od 1. ledna 2026 budeme mít panel o velikosti 1000 respondentů v každodenní dávce změřených dat. Zároveň už ve druhé polovině roku 2025, kdy tento panel budeme stavět, budeme dodávat data z menšího vzorku.
Jak aplikace pozná, že se člověk setkal s televizním vysíláním?
Jakub Fulín: Měření funguje tak, že aplikace zaznamenává krátké zvukové vzorky z okolí a vytváří z nich otisky. Tyto otisky pak porovnává s otisky zvuků televizních stanic. Pokud se otisk zaznamenaného zvuku shoduje s otiskem televizního vysílání, ať už živého, nebo odloženého (timeshift), zaznamená se sledovanost dané stanice v daném čase. K určení, jestli sledovanost byla doma, nebo mimo domov, se využívá GPS poloha, informace o domácí Wi-Fi respondenta a podobně.
Tomáš Hynčica: Aplikace vytvoří zvukový otisk už při nahrávání zvuku u respondenta. My ovšem nedostaneme samotnou nahrávku, pouze komprimovaný a zjednodušený soubor. Z tohoto otisku nelze rekonstruovat nahrávku ani zjistit, co se kolem respondenta děje. Jde o záznam ‚z jedniček a nul‘, který je porovnatelný se zvukovým otiskem televizní stanice, abychom mohli určit, zda došlo k jejímu sledování.
Takže se aplikace aktivuje v určitém intervalu, pomocí mikrofonu pozná zvuky v okolí, a ty porovná s daty, které má k dispozici?
Jakub Fulín: Aplikace skutečně zaznamenává pouze krátké úseky zvuku v určitém intervalu – aktuálně je to 20 sekund záznamu a 20 sekund bez záznamu. Tyto zvukové otisky pak odesílá k vyhodnocení na server. Nejedná se o celou zvukovou nahrávku a ani velikost souborů není dostatečná pro uložení kompletního záznamu zvuku.
Tomáš Hynčica: Mikrofon neběží trvale, je tam nastavené střídání pomocí algoritmu, který říká, jak často se má aktivovat. Definice se vyvíjí a je součástí technologického know how aplikace, ale ten záznam musí být takový, aby bylo možné rozeznat televizní vysílání.
Jakub Fulín: Přerušovaný záznam je tam zejména kvůli úspoře baterie. K tomu, abychom identifikovali stanici, není ani potřeba otisky vytvářet neustále. Aplikace nemá přístup k žádným dalším údajům v telefonu, nezaznamenává hovory, nečte SMS ani nezískává žádné informace z jiných aplikací.
Při pohybu venku nebo ve sportbaru může být člověk vystaven několika stanicím najednou. S jakou spolehlivostí určíte, že otisk odpovídá konkrétnímu televiznímu vysílání?
Jakub Fulín: Spolehlivost určení konkrétního televizního vysílání je velmi vysoká i v hlučném prostředí. Algoritmus je navržen tak, aby fungoval i v místech se zarušeným zvukem, kde se mísí různé zdroje vysílání, hudba nebo lidské hlasy. Na žádost Asociace televizních organizací (ATO) proběhl audit francouzskou společností CESP, který potvrdil velmi dobrou spolehlivost. Auditoři porovnávali sledovanost doma a v hlučných barech, přičemž zaznamenávali, kde se nacházeli, v jakém čase a jaké vysílání běželo na jednotlivých stanicích. Míra nezaznamenání sledovanosti se pohybovala v řádu nižších jednotek procent, takže spolehlivost technologie je vysoká.
ATO k mobilnímu měření: „Výstupní data projektu ReDAM budou důležitým rozšířením k již existujícím výstupům. Propojení dat obou projektů bude realizováno formou datové fúze zajištěné společností Nielsen (současným realizátorem měření PCEM) s tím, že data budou koncovým uživatelům zpřístupněna v rámci standardních analytických nástrojů projektu PCEM (Adwind Kite). Součástí rozšíření projektu je i datový model, který na základě dalších vstupů bude dodávat do výsledných dat informaci o sledovanosti dle typu koncového zařízení.“ (Zdroj: ATO)
Jak mobilní měření rozezná stanici, pokud stejný obsah ve stejnou dobu vysílají různé kanály? Třeba sportovní přenos může být na Eurosportu i ČT sport. Podle čeho potom aplikace přiřadí zvukový otisk?
Jakub Fulín: Takové situaci říkáme simulcast, a skutečně se to děje i v českém televizním prostředí. Úseky shodného vysílání ale někdy začínají a někdy končí. Pokud tedy zaznamenáme zvuk předtím nebo potom, třeba znělku, ve které se jednotlivé stanice liší, je to pak jasné a víme, jaká stanice to byla. Ale samozřejmě se může stát, že sledovanost proběhne jenom v úseku, který běžel shodně na několika stanicích. Potom přicházejí na řadu naše interní pravidla. Pokud například na jedné stanici běžel konkrétní pořad živě a na některé jiné odloženě, což se taky děje, tak přiřazujeme sledovanost prioritně tomu živému vysílání. Může se přihodit, že není podle čeho vyhodnotit, která z těch stanic to byla, a v takovém případě je nutné zohlednit typické chování toho respondenta a podobně.
Jak se zachází s otisky, které se nepodaří spárovat se žádnou televizní stanicí? Třeba si divák zapne Netflix nebo nějaký úplně jiný zdroj obsahu.
Jakub Fulín: Plánujeme měřit stejný seznam stanic jako v rámci peoplemetrového projektu. Pokud tedy bude respondent a jeho telefon vystaven například Netflixu, tak se takový otisk nevyhodnotí jako televizní sledovanost. Musela by to být shoda náhod, aby tam zrovna běžel obsah, který byl také lineárně v televizním vysílání v rámci timeshiftové doby, kterou sledujeme.
Potřebujete kvůli párování zvukových otisků a televizního vysílání nějakou spolupráci od provozovatelů televizních kanálů?
Jakub Fulín: Ne. Standardně máme k dispozici referenční nahrávky z několika zdrojů, abychom pokryli i různé výpadky. Nevyužíváme k tomu žádné interní informace televizí, žádná jejich data.
Tomáš Hynčica: Referenční zdroj je stejný jako pro hlavní peoplemetrový projekt, aby to měření bylo co nejbližší a nedocházelo k odchylkám.
Jak podobné technologie fungují jinde v Evropě?
Jakub Fulín: Zabývali jsme se tím v souvislosti s auditem. Nějaké projekty po Evropě existují, ale není jich zase tolik, protože tato technologie není úplně běžná. Pokud víme, v rámci Evropy probíhá v Polsku, Norsku, na Islandu a ve Francii.
To zní jako dobrá zpráva, že jsme technologicky progresivní trh.
Tomáš Hynčica: Ano, zdá se mi, že to tak je, a je to dobře. Naši výzkumníci a datoví analytici mají vysoké nároky na kvalitu primárních dat. Vidíme to i při každém setkání s evropskými i světovými kolegy. Pro firmy jako ta naše je to jedině výhoda. Věci se mají dělat pořádně.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU